DUZP, datum vystavení, datum splatnosti – zorientujte se v datech na fakturách

STORMWARE s.r.o. / 24. 02. 2021

Určitě si občas říkáte, proč musí být na fakturách uváděno tolik různých „datumů“. Vězte, že všechny mají v zákonech definovaný svůj specifický význam. Pojďme si je tedy přiblížit v dalším dílu našeho seriálu o fakturaci.

V článku si postupně představíme tato nejčastěji používaná data:

datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP)
datum povinnosti přiznat daň (DPPD)
okamžik uskutečnění účetního případu (OUÚP)
datum vystavení (DV)
datum splatnosti (DS)

Datum uskutečnění zdanitelného plnění

Jednou z povinných náležitostí faktur plátců DPH je podle § 29 zákona o dani z přidané hodnoty (dále ZDPH) datum uskutečnění zdanitelného plnění (resp. DUZP, datum UZP, datum uskutečnění plnění či datum zdanitelného plnění). Toto datum uvádí plátce DPH povinně pouze v případě, že se liší od data vystavení faktury. Co zákon považuje za den uskutečnění zdanitelného plnění? A proč je tak důležitý?

DUZP je den, ke kterému je plátce povinen přiznat daň. Tu pak uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Pokud však dodavatel přijme úplatu ještě před dnem uskutečnění zdanitelného plnění, musí přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí této úplaty (je-li ovšem zdanitelné plnění známo dostatečně určitě podle § 20a odst. 3 ZDPH).

Den uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží nebo poskytnutí služby v tuzemsku specifikuje § 21 ZDPH. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné:

při dodání zboží dnem dodání, resp. předání zákazníkovi (tj. datum převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník)
při poskytnutí služby dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (tím dnem, který nastane dříve)

DUZP řeší ZDPH dále v § 22–25. Jedná se zejména o případy pořízení zboží z jiného členského státu EU, dovoz zboží ze zemí mimo EU apod.

> Příklad: DPPD vs. DUZP při klasickém dodání zboží dle kupní smlouvy

Firma Alfa, s.r.o. (plátce DPH) dodala zákazníkovi dne 5. 2. zboží na základě kupní smlouvy. Kdy musí přiznat daň a jaké bude DUZP?

V takovém případě má firma Alfa povinnost přiznat daň právě ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Zdanitelné plnění lze přitom považovat za uskutečněné v den převodu vlastnických práv na zákazníka, což zpravidla závisí na dohodě obou smluvních stran. V tomto příkladu to bude den fyzického předání zboží zákazníkovi. To znamená, že DPPD = DUZP = 5. 2.

Okamžik uskutečnění účetního případu

Vedete-li účetnictví, bude vás zajímat také datum uskutečnění účetního případu, které je povinnou náležitostí účetních dokladů dle § 11 odst. 1 zákona o účetnictví (liší-li se od data vystavení faktury). Toto datum je důležitým údajem pro správné zaúčtování účetního případu do příslušného účetního období a v praxi bývá často shodné s DUZP.

Kdy nastává okamžik uskutečnění účetního případu, stanoví České účetní standardy pro podnikatele ve standardu č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech v bodě 2.4.3. Okamžikem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém mj. dojde ke splnění dodávky, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy, zjištění manka atd. Pro potřeby oceňování pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury a u odběratele den přijetí faktury.

Okamžik uskutečnění účetního případu lze pro konkrétní doklady vymezit vnitřním předpisem. V tomto případě je však třeba respektovat ustanovení zákona o účetnictví, který uvádí, že všechny účetní případy musí být zaúčtovány do období, s nímž časově a věcně souvisí.

Datum vystavení faktury

Datum vystavení faktury určuje, kdy dodavatel fakturu skutečně vystavil. Jde o povinnou náležitost faktur plátců DPH a neplátců DPH vedoucích účetnictví. Doporučuje se ale uvádět i na všech ostatních fakturách. Proč je tento údaj na fakturách tak důležitý?

Datum vystavení faktury je pro odběratele určujícím údajem pro uplatnění nároku na odpočet DPH. Zákon o dani z přidané hodnoty totiž stanovuje, že zaplacenou daň lze od státu požadovat zpět až v okamžiku obdržení faktury.

> Jaký je vztah mezi datem vystavení faktury (DV) a datem uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP)?

Faktura by měla být vystavena v okamžiku dodání zboží či později (DUZP = nebo < DV).
Faktura může být v určitých případech vystavena dříve, než dojde k dodání zboží (DUZP > DV). ZDPH výslovně nezakazuje vystavit fakturu před uskutečněním zdanitelného plnění. V praxi to může být situace, kdy dodavatel v den vystavení faktury (např. 26. 1.) s jistotou ví, že zboží dodá v uvedeném DUZP (např. 31. 1.).
Faktura může být vystavena dříve, než dojde k poskytnutí služby (DUZP = DV).
Faktura musí být dle § 28 odst. 5 ZDPH vystavena nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň (DPPD) nebo přiznat plnění (DUZP).

> Co se stane, když je faktura vystavena později, než je zákonná lhůta 15 dnů?

V praxi může nastat situace, kdy je faktura vystavena později než 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění, např. kvůli zapomnětlivosti či nedbalosti. Takový případ je vždy nepříjemný pro obě strany. Jaké dopady to má na odběratele a jaké na dodavatele?

Jste-li v pozici odběratele, pozdní vystavení faktury nemá vliv na právní platnost dokladu. Nárok na odpočet DPH vám nezaniká, ale posouvá se tím lhůta, kdy si můžete odpočet DPH z této faktury skutečně uplatnit v daňovém přiznání.

Jste-li v pozici dodavatele, pozdní vystavení faktury je zpravidla vaše pochybení, takže vám za něj hrozí sankce – finanční úřad vám může vyměřit pokutu. Kvůli opoždění možná budete muset podat následné kontrolní hlášení, popř. i dodatečné přiznání k DPH. Odběratel také může odmítnout pozdně vystavenou fakturu přijmout a může tak dojít k narušení dobrých obchodních vztahů. Při častějším otálení s vystavováním faktur si v konečném důsledku můžete poškodit i dobré jméno.

Datum splatnosti faktury

Datum splatnosti není povinnou náležitostí faktur, přesto je důležitým údajem pro obě smluvní strany. Stanovuje den, do kdy by měl odběratel uhradit fakturu, resp. do kdy by měla být platba připsána na účet dodavatele. Běžnou obchodní praxí je čtrnáctidenní lhůta splatnosti. Faktura přitom samozřejmě může být uhrazena i dříve než ve stanovený datum splatnosti. Jak to ale funguje, pokud datum splatnosti na faktuře chybí?

Občanský zákoník v § 1963 odst. 1 stanovuje při dodání zboží nebo poskytnutí služby dobu splatnosti faktury na 30 dnů, a to buď ode dne doručení faktury (resp. jiné výzvy podobné povahy), nebo ode dne obdržení zboží či služby – podle toho, co nastalo později. Pokud si ale dodavatel s odběratelem ujednají převzetí zboží nebo služby, popř. ověření, zda bylo řádně splněno, stanovuje občanský zákoník splatnost faktury na 30 dnů ode dne převzetí, popř. ověření.

Smluvní strany si přitom mohou ujednat dobu splatnosti i kratší nebo delší než 30 dnů, maximálně však 60 dnů. Podle občanského zákoníku § 1963 odst. 2 totiž může doba splatnosti přesáhnout 60 dnů, jen pokud to není vůči věřiteli (tj. dodavateli) hrubě nespravedlivé.

Data na fakturách v aplikaci mPOHODA

Datum uskutečnění zdanitelného plnění
Zakládáte-li fakturu jako plátce DPH, najdete pole DUZP v sekci, resp. na záložce Podrobnosti. Datum zde nastavíte kliknutím na ikonu kalendáře a výběrem požadovaného data.

Datum vystavení faktury
Pole Datum vystavení mPOHODA automaticky předvyplní dle aktuálního dne. Případnou úpravu provedete opět kliknutím na ikonu kalendáře.

Datum splatnosti faktury
Datum splatnosti mPOHODA sama dopočítá na základě počtu dnů zadaných v agendě Nastavení dokladů nebo v agendě Adresář u příslušného odběratele. Chcete-li upravit datum splatnosti pro konkrétní fakturu, změňte ho opět přes ikonu kalendáře.