Pracovní poměry
Určitě už víte, že od 1. ledna 2021 dojde k zásadní změně ve výpočtu dovolené. Koncepce nového výpočtu se zásadně liší od toho dosavadního, a tak si pojďme společně projít řešení ve mzdovém systému PAMICA.
Velká novela zákoníku práce přináší pro zaměstnance a zaměstnavatele od 1. 1. 2021 řadu podstatných změn. Mezi ty nejdůležitější patří koncepční změna dovolené, kdy dochází ke změně stanovení práva na dovolenou a její délky v závislosti na odpracovaných hodinách, resp. na počtu odpracovaných stanovených nebo sjednaných kratších týdenních pracovních dob v příslušném kalendářním roce. Základní časovou jednotkou již tak nebude pracovní den, ale hodina. Nový výpočet nároku na dovolenou je spravedlivější u zaměstnanců, kteří nemají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a mají některé směny různě dlouhé. Nově budou totiž dovolenou čerpat všichni zaměstnanci v hodinách, a to v počtu hodin odpovídající délce naplánované směny.
Z toho důvodu dochází ke zrušení dovolené za odpracované dny. Končí tak i odlišný způsob výpočtu dovolené v situaci, kdy zaměstnanec nesplnil podmínku práva na dovolenou za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část odpracováním alespoň 60 dnů v kalendářním roce a současně odpracoval v tomto roce alespoň 21 takových dní.
Nově se proto dovolená z hlediska typů člení už jen na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a na dodatkovou dovolenou.
Základní výměra dovolené zůstává v týdnech, tj. 4 týdny v kalendářním roce, její výše však bude odvozena od týdenní pracovní doby daného zaměstnance.
Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru odpracoval v příslušném kalendářním roce 52 týdnů v rozsahu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené.
Zaměstnanci se 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobou a výměrou dovolené 4 týdny vznikne nárok na dovolenou za kalendářní rok ve výši 40 x 4 = 160 hodin.
Pokud zaměstnanec pracoval po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době.
Zaměstnanci se 30hodinovou sjednanou kratší týdenní pracovní dobou a výměrou dovolené 4 týdny, vznikne nárok na dovolenou za kalendářní rok ve výši 30 x 4 = 120 hodin.
Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, ale odpracoval v rámci příslušného kalendářního roku alespoň 4 týdny v rozsahu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby, přísluší poměrná část dovolené.
Zaměstnanci vznikne právo na poměrnou část dovolené při splnění následujících podmínek:
- pracovní poměr zaměstnance u jednoho zaměstnavatele trval v kalendářním roce nepřetržitě po dobu minimálně 4 týdnů, tj. 28 kalendářních dnů
- zaměstnanec odpracoval minimálně 4násobek své stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby
Za každou odpracovanou stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci poměrná část dovolené ve výši 1/52 stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené.
Výpočet: počet celých odpracovaných TPD / 52 x TPD x výměra dovolené = poměrná část dovolené (počet hodin dovolené)
TPD = týdenní pracovní doba
Vypočtený nárok na dovolenou se zaokrouhluje na hodiny nahoru.
Od 1. 1. 2021 se nově považuje za výkon práce pro účely dovolené, v omezeném rozsahu, i doba zameškaná pro překážky v práci, které se dosud nepovažovaly pro účely dovolené za výkon práce a byly důvodem krácení zaměstnancova práva na dovolenou při zameškání 100 a více směn. Právo na dovolenou nově již nebude předmětem krácení za omluvené zameškané směny.
Částečně započitatelné náhradní doby se považují za výkon práce v omezeném rozsahu, a to do 20násobku stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Jedná se o tyto náhradní doby – dočasná pracovní neschopnost, karanténa, rodičovská dovolená a jiné důležité osobní překážky v práci. Tyto náhradní doby částečně započitatelných překážek v práci se považují za výkon práce pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň 12násobek stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.
Jak v programu PAMICA postupovat při vykazování dovolené v hodinách vám krok za krokem předvede naše lektorka Daniela.
Při převodu účetní jednotky do nové verze programu PAMICA Leden 2021 bude stávající dovolená roku 2020 po jeho uzavření převedena na záložce Dovolená, a to do oddílu Dovolená ve dnech do polí Stará, Čerpáno a Zbývající.
Od roku 2021 je zaměstnancům pro výpočet nároku na dovolenou v hodinách automaticky nastavena výměra dovolené v týdnech podle nároku z roku 2020. To znamená, pokud měl zaměstnanec 20 dní dovolené, nastaví se mu pro rok 2021 v poli Plný roční nárok (týdny) dovolená v rozsahu 4 týdnů, při 25 dnech v rozsahu 5 týdnů.
Základní výměru dovolené můžete nastavit v poli Plný roční nárok dovolené dostupném v agendě Uživatelské nastavení v sekci Pracovní poměry. Uvedená hodnota se automaticky nastaví na záložce Dovolená zaměstnancům s nově uzavřeným pracovním poměrem.
V agendě Pracovní poměry na záložce Pracovní poměr je důležité správně nastavit zaměstnancům stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu v poli Sjednaný týdenní úvazek. Tato hodnota bude rozhodující při výpočtu nároku na dovolenou. Na základě zadaného sjednaného týdenního úvazku bude z odpracovaných hodin zaměstnance proveden výpočet odpracovaných týdnů, které jsou výchozí hodnotou pro stanovení správného nároku na dovolenou.
Na základě stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby a výměry dovolené se na záložce Dovolená vypočítá nárok na dovolenou v hodinách. Před vystavením mezd se zaměstnancům vypočítá předpokládaný nárok na dovolenou v hodinách s ohledem na datum vstupu do zaměstnání, resp. datum odchodu. V případě, že potřebujete vypočtený nárok na dovolenou upravit, zatrhněte volbu Ruční úprava nároku, která zpřístupní jednotlivá pole s údaji o dovolené.
Po ruční úpravě již PAMICA neprovádí automatické přepočítání nároku na dovolenou.
Zaměstnancům, kterým přísluší dodatková dovolená, uveďte tento nárok v hodinách do pole Dodatková dovolená.
Krácení nároku na dovolenou je možné od roku 2021 provést pouze v případě neomluvené nepřítomnosti zaměstnance, a to v počtu hodin neomluvené nepřítomnosti. Pro automatické krácení nároku na dovolenou je přednastavena volba Automatické krácení dovolené v agendě Globální nastavení v sekci Nastavení. Požadujete-li krácení nároku na dovolenou v jiné výši, než je vypočítáno programem PAMICA, zadejte jej do pole Ruční zadání krácení. Lze krátit až o celou zameškanou směnu, která může být složena z více kratších částí.
Do agendy Definice složek nepřítomnosti jsme pro čerpání dovolené v hodinách doplnili novou složku nepřítomnosti V01 Dovolená. Dosavadní složku nepřítomnost V01 Dovolená jsme přejmenovali na V01d Dovolená ve dnech, která bude nadále využívána pro čerpání dovolené ve dnech. Podle přechodného ustanovení novely zákoníku práce je stanoveno, že se právo na dovolenou, které vzniklo před 1. 1. 2021, řídí ustanoveními zákoníku práce ve znění účinném před 1. 1. 2021, tzn. že se dovolená nevyčerpaná do konce roku 2020 bude čerpat v roce 2021 ve dnech.
Do agendy Definice složek nepřítomnosti jsme také doplnili výklopný seznam Náhradní doba, ve kterém je pro jednotlivé složky nepřítomnosti nastavena jedna z následujících hodnot: plně započitatelná, částečně započitatelná a není náhradní dobou. Při použití uživatelských definic složek nepřítomností se druh náhradní doby doplní automaticky z originální definice, v případě potřeby si jej můžete změnit.
V případě, že využíváte import docházky, při převodu účetní jednotky do nové verze programu PAMICA Leden 2021 zkontrolujte, případně změňte nastavení složek nepřítomností – pro stávající dovolenou roku 2020 ve dnech složku V01d Dovolená ve dnech a pro dovolenou v hodinách složku V01 Dovolená. U těchto složek nepřítomností si doplňte hodnoty do pole Docházka kód v agendě Definice složek nepřítomností.
V roce 2021 se bude dovolená u zaměstnance evidovat jak ve dnech (stará dovolená z roku 2020), tak i v hodinách. Z tohoto důvodu jsme upravili tiskové sestavy Mzdový list, Zbývající dovolená, Výplatní list a Výplatní páska tak, aby obsahovaly obě hodnoty.
Ve mzdách za leden 2021 bude zbývající dovolená ve dnech a hodinách uvedena ve správné výši až po uzavření roku 2020.
Mzdy
Potřebujete ve mzdě zaměstnance rozlišit překážky na straně zaměstnavatele? Přidali jsme nové složky nepřítomnosti, které vám to umožní.
Do agendy Definice složek nepřítomností jsme přidali nové definice složek nepřítomností s přednastavenou sazbou náhrady. Tuto sazbu můžete v případě potřeby změnit nebo si vytvořit svoje další uživatelské definice složek. Jedná se o složky:
V06a – Prostoje §207 a
V06b – Překážky na straně zaměstnavatele §207b
V06c – Překážky na straně zaměstnavatele – ostatní
Příslušné složky nepřítomnosti budou tak samostatně evidovány na tiskových sestavách Karta zaměstnance, Mzdový list, Přehled náhrad (příloha mzdového listu), Přehled nepřítomností, Vyúčtování vyplacených náhrad mezd a Výplatní páska.
Stávající složku nepřítomnosti V06 Překážka ze strany zaměstnavatele, případně další uživatelské definice složek V06 budou při převodu databáze ukončeny k 12/2020. Od mezd za leden 2021 je potřeba používat nové složky nepřítomnosti.
Od 1. ledna 2021 se zvyšují redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek. Tato změna má vliv také na redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost, resp. nařízenou karanténu.
Redukční hranice průměrného hodinového výdělku pro výpočet náhrady mzdy jsou pro rok 2021 stanoveny takto:
- první redukční hranice náhrady mzdy – 206,85 Kč,
- druhá redukční hranice náhrady mzdy – 310,28 Kč,
- třetí redukční hranice náhrady mzdy – 620,38 Kč.
Maximální vyměřovací základ pro účely pojistného na sociální zabezpečení činí 1 701 168 Kč.
Vyměřovací základ pro platbu pojistného na zdravotní pojištění u osob, za které je plátcem pojistného stát, se od 1. ledna 2021 zvyšuje z částky 11 607 Kč na 13 088 Kč.
V agendě Legislativa jsme změnili částku v poli Stát plátcem do limitu u typu Zdravotní pojištění. Výše této částky ovlivní výpočet vyměřovacího základu na zdravotní pojištění zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu a kteří pracují pro zaměstnavatele, jenž zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením.
Došlo ke zvýšení rozhodného příjmu pro účast na sociálním a zdravotním pojištění a hranice pro zdanění zvláštní sazbou daně z 3 000 Kč na 3 500 Kč.
Sdělením ministerstva práce a sociálních věcí č. 436/2020 Sb. se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Od 1. ledna 2021 bude činit 3 500 Kč.
Jde tedy o nový limit pro takzvané zaměstnání malého rozsahu. Sociální pojištění se nebude odvádět při sjednané částce měsíčního příjmu maximálně 3 499 Kč. Toho lze využít zejména u dohod o pracovní činnosti či odměn za výkon funkce.
O zaměstnání se z pohledu zdravotního pojištění nebude jednat (tj. pojistné se neodvede) v případě dohody o pracovní činnosti s měsíční odměnou do 3 500 Kč. Pokud zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti nebudou mít k 1. 1. 2021 rozhodný příjem ve výši 3 500 Kč, je nutné je odhlásit kódem O u příslušné zdravotní pojišťovny.
Současně dochází i ke zvýšení hranice ostatních příjmů ze závislé činnosti pro srážkovou daň při neučiněném (nepodepsaném) daňovém prohlášení. Od 1. 1. 2021 činí částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění 3 500 Kč. U příjmů z DPP zůstává nadále hranice 10 000 Kč. Srážková daň ve výši 15 % u ostatních příjmů do 3 500 Kč se poprvé použije při zúčtování příjmů za měsíc leden 2021.
Nařízením vlády č. 200/2020 Sb. se od 1. ledna 2021 zvyšuje základní sazba minimální mzdy z 14 600 Kč na 15 200 Kč.
Základní sazba minimální mzdy bude od roku 2021 činit 15 200 Kč měsíčně nebo 90,50 Kč za hodinu (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin). Toto zvýšení se týká i zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně.
Zvýšení minimální mzdy ovlivňuje především odvod zdravotního pojištění. Za zaměstnance, na které se vztahuje povinnost odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu a jejich příjem nedosahuje minimální mzdy, má zaměstnavatel povinnost odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, kterým je právě minimální mzda. Minimální odvod zdravotního pojištění se za tyto zaměstnance tedy zvýší z původních 1 971 Kč na 2 052 Kč.
Zvýšení minimální mzdy má vliv také na posouzení nároku na daňový bonus. Nárok na daňový bonus se u zaměstnanců posuzuje tak, že jejich příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že nárok na daňový bonus bude mít v roce 2021 zaměstnanec, který bude mít v kalendářním měsíci příjem alespoň ve výši 7 600 Kč.
Od 1. ledna 2021 se zvyšují nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Nařízení vlády č. 200/2020 Sb. stanovuje nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin:
| Skupina | 2021 |
|---|
| Kč za hodinu | Kč za měsíc |
| 1 | 90,50 | 15 200 |
| 2 | 99,90 | 16 800 |
| 3 | 110,30 | 18 500 |
| 4 | 121,80 | 20 500 |
| 5 | 134,40 | 22 600 |
| 6 | 148,40 | 24 900 |
| 7 | 163,90 | 27 500 |
| 8 | 181,00 | 30 400 |