STORMWARE
Účetní pojmy
Přímé a nepřímé daně
Přímé a nepřímé daně
V České republice se setkáváme se dvěma druhy daní – přímými a nepřímými.
Přímé daně
U těchto daní lze přesně specifikovat osobu (daňový subjekt), která bude daň platit. Plátce těchto daní je zároveň poplatníkem. Daň se obvykle odvádí z jeho příjmů nebo majetku.
Dělení přímých daní:
- důchodové
- daň z příjmů fyzických osob,
- daň z příjmů právnických osob,
majetkové- daň z nemovitých věcí (do roku 2014 daň z nemovitostí),
- daň z nabytí nemovitých věcí (do roku 2014 daň z převodu nemovitostí),
- silniční daň.
Do konce roku 2013 patřila mezi přímé daně také daň dědická a darovací. Od 1. ledna 2014 však byly tyto daně jako samostatné daně zrušeny. Příjmy z dědictví jsou od daně osvobozeny a bezúplatná plnění (dary) jsou nyní předmětem daně z příjmů. U fyzické osoby ještě záleží, od koho dar přijala a jak je velký, v některých případech je totiž od daně z příjmů osvobozena.
Nepřímé daně
U těchto daní není možné dopředu jednoznačně určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude v konečné fázi daň platit. Definována může být pouze osoba, která konkrétní nepřímou daň odvádí státu, tedy plátce daně.
Jedná se vlastně o daň ze spotřeby. Je totiž zahrnuta jako přirážka v ceně zboží nebo služeb nakupovaných zákazníkem či spotřebitelem, který ji hradí v rámci úhrady své spotřeby. Státu však daň odvede (zaplatí) příslušný obchodník.
Dělení nepřímých daní:
- selektivní (spotřební daň),
- univerzální (daň z přidané hodnoty),
- ekologická (daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv).
Do tohoto druhu daní spadají také:
- poplatky za znečištění vzduchu či vody,
- poplatky za odpad.
Mohlo by vás také zajímat:
Co všechno umí daňová evidence v POHODĚ?
Finanční leasing
CRM
Nehmotný majetek